Luhačovice – procházka městem i okolím

 Když jsme se s manželem v září vzali, neměli jsme v plánu jet někde na líbánky, protože jsme měli jiné starosti a povinnosti. Ovšem napadlo mě, že bychom si mohli užít nějaký společný víkend sami ve dvou (ano, i bez našich psích dětí), který vlastně bude první takového druhu a na nějakou dobu asi i poslední, když za chvíli s námi bude další malý člen rodiny :D. Našli jsme tedy přes Slevomat wellness pobyt v Luhačovicích, naplánovali si ho na říjnový termín a už se nemohli dočkat, až nastane :).

Luhačovice napadly mě, protože už delší dobu jsem se do nich chtěla podívat. Vždy jsme jimi třeba jen projížděli, když jsme zrovna náhodou jeli někam dál (máme je totiž cca 2 hodiny od domova). Ještě na střední škole v nich moje kamarádka dělala 3 týdny praxi a vyprávěla mi, že tam jsou moc pěkné procházky a celkově je toto lázeňské městečko hezké. Prostě jednoduše mě nalákala :D. A musím se vám přiznat, že mě tohle město úplně dostalo a okouzlilo!

Hotel byl přímo v centru, což je fajn, protože jsme nemuseli nikam daleko chodit. Byli jsme ubytovaní v hotelu Litovel na 2 noci s polopenzí a nějakými procedurami. Do Luhačovic jsme dorazili někdy kolem 17 hodin v pátek, tak jsme se jen ubytovali, zašli si na večeři (polévka + teplé jídlo) a ještě jsme stihli večerní procházku do centra.

Další den jsme hned po snídani vyrazili do terénu (cca v 8 ráno). Byla teda ještě pořádná zima, ale oblečení jsme byli a sluníčko už pomaličku vylézalo a začínalo prohřívat den. Když začnete pochůzky v takovou včasnou hodinu, máte tu výhodu, že se po městě nepotuluje ještě tolik lidí. Podniky a obchody jsou stále zavřené. Ochutnali jsme tedy jeden pramen a můj muž mi málem způsobil infarkt, když mi potom ze srandy řekl, že tento pramen není pitný. No zástava srdce, co naše dítě, co teď?... Pak se začal smát a došlo mi to, no myslela jsem, že ho zastřelím :D.

Čelenka od šikovné Mišky :)

Můj pohled mluví za vše

Tento jsme ještě také zkusili, pak už radši nic :D

Celou kolonádu jsme neprocházeli, protože jsme zvolili jsme červenou trasu „okruh D. Jurkoviče“, který vedla krásnou lesní (a pro mě momentálně bohužel i kopcovou) cestou k Luhačovické přehradě. No co vám budu povídat, začínala jsem 8. měsíc těhotenství a ty kopečky mi už dávaly zabrat. Za to jsme si ale naprosto užívala to krásné slunečné počasí a zabarvenou přírodu, tento pocit vše vyrovnal a za tu námahu stál!

Tady už jsem potřebovala odpočinek :D

Došli jsme tedy k přehradě, kterou jsme si ještě celou obešli a pak dále pokračovali až do centra a na hotelový pokoj. I když jsme ušli 11,5 km, vůbec mi to tak nepřišlo a kupodivu jsme měla ještě dost síly. Navíc bylo teprve 12 hodin poledne, tak jsme zavelela, že vyrazíme ještě na jednu procházku mimo centrum do lesa na opačnou stranu. Najedli jsme se a vyšli.

Přehrada

Něco z kolonády

Trasa naší první procházky

No, zase jsem se trošku proklínala, protože to byl teda pěkný kopec, ale vše jsem zvládla! Cesty nebyly moc prochozené, protože turisti asi chodí jen do centra a tady se nejspíše potulují jen místní. Ale znáte nás, my jsme takoví milovníci lesa, přírody, že se nám to moc líbilo (já zas byla unešená z toho krásného počasí, podzimu a božské přírody). I když jsem párkrát fakt nemohla, celé jsem si to užívala, protože jsme nepotkali ani nohu. Bohužel jsme trošku i pobloudili, ale žádná hrůza. Každopádně ke konci procházky už jsem začínala cítit kotníky i koleno. Při procházení centrem jsme se ještě stavovali do supermarketu nakoupit a já už si pomalu myslela, že rodím, a navíc jsem nemohla už moc chodit. Zkrátka jsem asi své pokročilé těhotenství přecenila a kotníky si zničila ještě na další týden, o čemž jsem se už zmiňovala v článku o mém měsíci říjnu.

Nevychozené cesty do kopce :D

Výhled na město

Trasa naší druhé procházky

Za celý den jsme tedy nachodili cca 17 km a hodinky ukazovalo něco přes 30 000 kroků. Zbytek odpoledne už jsme fakt jen odpočívali, využili zaplacených služeb v rámci pobytu v hotelu a já ještě vyzkoušela dýňové latté.

Hodinky mi ukazují méně km

Dýňové latté v hotelu

Hotelové služby

V rámci pobytu jsme měli zaplacenou i hodinku v solné jeskyni a 20minutovou masáž pro každého. Já se teda po tom sobotním výkonu na masáž vůbec necítila, tak měl aspoň muž prodlouženou i za mě. Ještě jsme v ceně za pobyt měli překvapení na pokoji (což byly 2 menší krabičky lázeňských oplatků) a 2 dárkové poukazy s 10% slevou na oplatky v hotelové prodejně hned vedle (využili jsme jednu na dárečky pro rodiče).

Náš pokoj

Velký balkon

Výhled

Dárečky

Poukazy

Dáreček na pokoji

Cukrovka necukrovka, po tom výkonu jsem se musela odměnit :D

Solná jeskyně

Strop v jeskyni

Co se týče jídla, tak snídaně byly formou švédských stolů, což je taková klasika, která je podle mě nejlepší. Výběr byl opravdu hojný, my tam byli vždy na otevíračku, protože zejména já vstávám moc brzy :D. Takže tam ani skoro nikdo ještě nebyl a nemuseli jsme se někde tlačit nebo vybírat z poloprázdných talířů. Večere už jsem výše zmiňovala, byly formou polévky a teplého hlavního chodu.

Miluji šunku a vajíčka :D

Prostě od každého kousíček :D

Víkend jsme si s mužem moc užili a líbí se mi, že Luhačovice mají tolik možností využití, že si každý najde to své. Relax, ochutnávání pramenů, procházky městečkem, sport, ale i procházky přírodou a kopci. Chyběli mi tam naši hafani, s nimi by se ty procházky v pohodě mohli uskutečnit :D. Ale nebrali jsme je cíleně :D. Sice jsem se tedy dost zřídila, ale pobyt mě zároveň i skvěle nabil pozitivní náladou, a navíc jsem pyšná, že jsem to vše zvládla :D.

To by bylo vše k pobytu vše. Myslím, že už tak je článek dost dlouhý, tak těm, kteří ho dočetli až sem moc děkuji a doufám, že se líbil :). Byli jste někdy v Luhačovicích?