Psí cesta

Už jsem se tu jednou zmiňovala o knížce Psí poslání, která mě naprosto okouzlila (nejspíše proto, že jsem blázen do psů). Když jsem jednou v knihkupectví zjistila, že je i druhý díl, už byl v košíku a u pokladny mi ubylo zase trochu peněz z konta. Ale vůbec jsem nelitovala a těšila se, až si přečtu i druhý díl. První doma nemám, ten jsem si půjčila ve školní knihovně, ale druhý tam neměli a já si tuto knížku chtěla přečíst co nejdříve a jinam do knihovny nechodím. 

 O Psím poslání jsem tedy už psala, viděla jsem i film, který je taky moc pěkný. Trochu jiný než knížka, ale povedený. Určitě doporučuji všem milovníkům psů si přečíst a pak se i kouknout na film.

Psí cesta je tedy pokračování a mně se kupodivu líbil tento díl ještě více než ten první. Většinou se mi první díly líbí nejvíce, ty další bývají už slabší, ale tady ne. Možná to bylo tím, že jsem měla radši majitelku pejska v tomto díle.

Knížka je tedy opět o psí duši, která má poslání chránit svého pána. Ve druhém díle je jejím pánem vnučka hlavního hrdiny z prvního dílu, který už zemřel. Pejsek tedy přilne k malé holčičce a projde s ní celým životem. Vždy si k ní najde cestu, prožívá s ní nesnáze, trable, ale i úspěchy a všechny možné radosti. Od batolete až po stáří, s menšími odmlkami. 

Opět bych knížku doporučila všem milovníkům psů, ale také lidem, kteří mají rádi romány, protože jsou zde i vztahové zápletky. Opět se knížka povedla, je pěkně zpracovaná. Mně se na ní nelíbila jen jedna věc, a to ta, že pejsek je vždy malé plemeno. Já totiž miluji ta velká psí plemena a veliké pejsky, ale to už je jen můj subjektivní pohled samozřejmě. :D

Máte rádi takové knížky? :)