Chorvatsko – Plitvická jezera a Záhřeb

Přináším další cestovatelský článek zaměřený do zahraničí, konkrétně Chorvatska. Spousta Čechů jezdí do Chorvatska k moři, je to už taková naše profláklá země, protože je blízko, tudíž v pohodě dostupná autem či autobusem, a proto výhodná pro lidi, kteří nechtějí nebo si nemůžou dovolit cestovat letadlem. Já v Chorvatsku ještě nikdy nebyla. Takže tohle byla pro mě premiéra, ale k moři jsem se nepodívala. S mamkou jsme si v červenci vyhlídli jen takový kratší zájezd na Plitvická jezera. Samozřejmě jsem o nich slyšela díky střední škole a maturitě ze zeměpisu cestovního ruchu. Spolužačka tam byla a říkala, že jsou nádherná, ať se tam určitě někdy podívám. No mamce se taky zalíbila, tak jsme se rozhodli, že spolu pojedeme do Chorvatska! Je to snad poprvé, co jsme takhle jenom my 2 někam jely a bylo to opravdu super a chceme znovu!

V pondělí 20. 8. 2018 v 17:30 jsme vyjížděly dvoupatrovým autobusem, což jsme ani nečekaly. Myslely jsme si, že pojede klasický malý autobus, kdybychom to věděly dříve místenky, které jsme si přikoupily, bychom si daly až dopředu nahoře! Tam je krásný výhled! Ale i tak jsme úplně špatné místo neměly, z okna byl pěkný výhled a bylo to nahoře v autobuse.

V Česku jsme měli ještě několik naběracích zastávek, největší byla v Brně, kde i pár lidí vystoupilo a přestoupilo do jiného autobusu a k nám naopak přistoupili další. Odtamtud už jsme jeli až na Plitvičky. Noc rychle utekla, dokonce jsme i trochu spaly. Ráno jsme dorazili k národnímu parku. Kde jsme si zatím mohli zajít na záchod před vstupem, podívat se do suvenýrů či informačního centra. Mezitím šel delegát pro vstupenky a mapy, které nám rozdal a pak už jsme si mohli jít každý kudy jsme chtěli. Dal nám samozřejmě různé tipy a rady na cesty. Náš vstup byl zahájen v 8:30.

My jsme se s mamkou vydaly po nejdelší trase (můžete ji samozřejmě během cesty několikrát změnit, jak se trasy kříží). A začaly se kochat opravdu nádhernou přírodou. Je tam zákaz koupání, což je dobře, protože jinak by nebyla voda tak krásná a čistá. Vážně jsme z té scenérie měly úplně vyražený dech! Ta modř a zeleň ve vodě, no paráda!

Jde vidět, že tento NP je opravdu největší a nejvyhlášenější v celém Chorvatsku, protože tam byly neskutečné davy lidí. My sami vstupovali druhým východem, který je prý méně vytíženější a i tak tam byla obrovská fronta! Naštěstí díky delegáta jsme nemuseli čekat na lístky. Oblíbená místa jako "Velki slap" (Velký vodopád) byla opravdu vytížená a my k nim vyrazily první. Ten vodopád byl opravdu obrovský a krásný! Jen tam vážně bylo mnoho lidí.

Plitvická jezera jsou rozdělena na 2 části - horní a dolní jezera. Dolní jsou 4, horních je 12. Největší jezero se jmenuje Kozjak. Tohle jezero jsme obešly po obou stranách. Nejdříve jsme chtěly jen ze jedné a pak po něm přejet lodičkou, ale když jsme viděly tu frontu, radši jsme se vydaly pěšky. Druhá strana sice byla o dost delší, ale málo vytížený turisty a také trochu náročnější, ale vše jsme v pohodě zvládly. Pak jsme přejeli loďkou jen menší část a vyjely takovým spešl autobusem k dalšímu bodu, od kterého jsme pak chodily po upravených chodníčkách kolem spoustu vodopádů a dalších menších jezírek.

Když už jsme konečně byly skoro v cíli a měly všechno prošlapané, schylovalo se pomalu i k času srazu před autobusem a odjezdu. Jenže najednou nás zastihl jeden velký problém. Zácpa! Ano, čekala se opravdu neuvěřitelně dlouhá fronta na loďky a my na jednu z nich musely jít, jinak bychom se nemohly dostat k východu. No nezbývalo nám nic jiného, než čekat frontu. Neviděly jsme ani kde končí a modlily se, aby se pohybovala rychle a my vše stihly. Naštěstí se řada opravdu svižně vířila dopředu a my v pohodě všechno stihly.

Bylo to opravdu náročné a my s mamkou toho našlapaly velmi mnoho, protože jsme spíše chodily pěšky. Dá se to i více projíždět pomocí těch lodiček nebo autobusů. Hodí se to třeba pro ty, co tolik nemůžou chodit. My si to ale užily, kochaly se krásou a nafotily spoustu fotek. Jestli to ještě nevíte, tak zde byl natočený film Vinnetou. Také je park na listu světového dědictví UNESCO.

Na závěr zájezdu jsme ještě po 2 hodinkách v autobuse trochu načerpali síly a vyrazili na hodinku a půl do hlavního města Chorvatska, tedy Záhřebu. Chvíli jsme chodili s delegátem, pak měli rozchod a my s mamkou jen zašly koupit nějaké suvenýry, našly záchody a pak v poklidu jen odpočívaly. Měly jsem toho za ten den už dost, nějaké krásy Záhřebu jsme ale viděly! Např. Galerii umění, katedrálu Nanebevzetí Panny Marie (když tohle píšu, ježí se mi chlupy při vzpomínce na učení zeměpisu k matuře :D) a sv. Štěpána, sochu krále Tomislava.

Pak už nás jen odvezl autobus zpět do Česka. V 9 hodin už jsme byly doma.

Zájezd se mi líbil a určitě bych Plitvická jezera doporučila navštívit. Je to opravdu čistá krása, jen se musíte připravit na mnoho turistů. Někdy není naškodu nebýt líný a jít i ty delší a náročnější trasy, protože na nich moc lidí nechodí a vy si aspoň užijete krásné výhledy na jezera. Pokud budete v Chorvatsku, zajeďte si tam, budete mít vyražený dech jako my s mamkou. :)