Už dlouho jsem si chtěla přečíst něco od tak vychvalované autorky Jojo Moyesové. Konečně jsem se tedy dostala k nějaké její knížce, a to konkrétně Jako hvězdy v temné noci. A co na ni teda říkám?
V poslední době hltám různé romány, takže jsem se opravdu těšila, až zapluji mezi řádky této známé autorky. Musím přiznat, že se začátku jsem byla trochu zklamaná a nemohla jsem se do knížky pořádně začíst. Vzdát jsem to ale nechtěla. Pořádně mě knížka vtáhla asi až v polovině. Pak už jsem se nemohla odtrhnout, protože mě zajímalo, jak to celé dopadne.
Na příběhu se mi ale líbilo, že není takový ten „typický, průhledný“. Autorka vás přenáší do historického amerického prostředí, kde každý, kdo trochu vybočuje z předepsaných řádů, je pomalu vyvrhel a zločinec. Hlavní hrdinka Alice je Angličanka provdaná do vládnoucí rodiny, ale necítí se tam vůbec šťastně. Nakonec se zapojí do projektu Koňské knihovny, který spočívá v půjčování různých knížek do rodin žijících v horách, aby se i chudí naučili číst a byli vzdělanější. Naučí se jezdit na koni, užívá si „divočejšího“ života, najde si kamarádky a zjišťuje, že v povýšené rodině nezažívá takovou lásku, jakou si představovala.
S jejím manželem to neklape a v životě se jí objeví jiný muž. Oba se ale vzájemným citům brání, neboť je Alice vdaná. Do toho se promítají životní příběhy i jejich nových kamarádek z knihovny. Hlavně ten od Margery, která tak trochu nešlape po místních zajetých kolejích, má svou hlavu, ale jedná vždy čestně a pro dobro lidí. Což se moc nezamlouvá vládě.
Anotace
Alice Wrightová doufala, že sňatkem s pohledným Američanem Bennettem Van Clevem unikne sešněrovanému životu v Anglii. Jenže ani její manželství, ani život v zapadlém koutě Kentucky se nevyvíjí tak, jak si představovala. Nadšeně tedy uvítá možnost zapojit se jako dobrovolnice do projektu takzvané Koňské knihovny, který má za úkol šířit literaturu a vzdělanost v odlehlých oblastech Appalačských hor. Alici, Margery a tři další odvážné ženy čeká cestování na koních nebezpečnou divokou krajinou, boj s předsudky místních lidí vůči ženám, přistěhovalcům i lidem jiné barvy pleti, ale také nádherné ženské přátelství, soudržnost i láska. Jojo Moyesová ve svém nejnovějším románu tentokrát přináší výpravné historické drama z dob americké hospodářské krize, vycházející ze skutečných událostí.
Ačkoliv mě knížka ze začátku nedokázala pořádně zaujmout, nakonec se z toho vyklubal pěkný, zajímavý příběh, takže ji hodnotím kladně. Určitě se kouknu i po jiných autorčiných knížkách :).
Děkuji za pěknou recenzi. Připomíná mi to, že tahle knížka na mě v knihovně taky čeká - měla bych si ji přečíst. Doufám, že mi to vyjde ještě letos. 🙂
OdpovědětVymazatCo se autorky týče, mám ji rada - právě to, že se vyhýbá takovému tomu romantickému klišé je mi na ni sympatické. V mé knihovně mají její knihy své místo.
Já se určitě po nějakých dalších jejích knížkách podívám :).
VymazatJá už na knihy od této spisovatelky koukala, ale nějak jsem se k tomu stále neměla... buď mě nezaujaly recenze, nebo mě vyděsil počet stran a říkala jsem si, že se děj bude určitě táhnout. Ale je fakt, že příběh ,,Něž jsem tě poznala" je moc krásný.
OdpovědětVymazatNo, u této mi fakt trvalo, než jsem se začetla, to je pravda. Tu si taky chci přečíst :).
VymazatMoc pěkná recenze :)
OdpovědětVymazatSmileThess
Děkuji :).
VymazatJá jsem od autorky četla Zakázané ovoce a měla jsem ze začátku stejný problém, taky mi nešlo se do knížky začíst, pak se ale knížka rozjela a moc mile mě překvapila :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Nečetla jsem od ní ještě jiné knížky, ale možná to tak u jejich publikací je, kdoví :D.
VymazatAutorka má povedené knížky, tuto jsem nečetla, ale vypadá dobře. :)
OdpovědětVymazatJá se zas musím podívat po dalších :).
VymazatNo mě to teda vůbec nebavilo. Moyesova má i lepší knížky 😆 teď čtu Pomalu hořící oheň, snažím se každý den číst večer a zatím se mi to daří :)
OdpovědětVymazatWantBeFitM
To je super návyk :).
Vymazat