Slovensko – Rozsutce + Janošíkové diery

 Byla by škoda nevyužít některého dne k zatoulání se na půdu našich sousedů na Slovensku. Z našeho domova je nemáme zas tak daleko a přece jen tam mají úplně jiné hory než my, které stojí za to vidět! Tak jsem se konečně poprvé podívala na slovenské hory a konkrétně Malou Fatru. :)

Vyjeli jsme už v 6 ráno, abychom dorazili na Slovensko, co nejdříve. Rozhodla jsem se, že si po delší době zařídím nějakou novou a dlouhou trasu. No cítila jsem se, jak čerstvě po autoškole. :D Po cestě nás chytla ještě velká mlha a já chvíli přemýšlela, jak se vůbec zapínají mlhovky. :D Naštěstí jsme dojeli v pořádku, ale já se rozhodla, že žezlo řízení zpátky do ČR předám dalšímu řidiči. :D

Náš cíl byl Hotel Diery - parkoviště. Parkování stojí 5 eur na celý den. Odkud jsme nejprve šli přes Janošíkové diery. Tak to byla paráda! Já miluji různé lezení po žebřících, škrábání se nahoru atd. Není to úplně nejjednodušší cesta, ale zvládaly ji i rodiny s dětmi. Naštěstí jsou na mnoha místech na pomoc řetězy. Ale určitě si musíte dávat pozor, žebříky bývají kluzké od tryskající vody z vodopádů. Ale zase to stojí za to! Nádherná krajina kolem, skály, lesy, vodopády! To je ráj pro duši a slast pro oči! Se psem bych tento výlet nedoporučovala. Určitě by se to dalo zvládnout, ale hodně byste mu museli pomáhat a nosit ho.

Když zdoláte tuto část cesty, už se trošku zapotíte. Pak si můžete na chvíli spočnout, posílit se v Sedle Mezirozsutce. Pokocháte se krásnými výhledy na Malý a Velký Rozsutec. A taky si vyberete, na který jít. Nebo se radši vrátit? To my si určitě neřekli (možná někteří z naší smečky) a vydali se napříč Velkému Rozsutci!

Malý Rozsutec

Malý Rozsutec

Velký Rozsutec

Cesta trvala něco okolo hodinky. Byla poměrně náročná, ale za ty výhledy? Páni, to bylo tak úžasné! Miluji výšky, výhledy a přírodu! Až ke kříži, tedy hlavnímu bodu Velkého Rozsutce jsme nešli, protože to tam připomínalo náš český Václavák. Naštěstí má Velký Rozsutec mnoho různých hrbolků, na které se dá v pohodě vylézt a pokochat se bez lidí.

Výhled z Velkého na Malý Rozsutec

Václavák

Poté jsme sešli zpět do Sedla Mezirozsutce a vydali se ještě na Malý Rozsutec. Na ten už byla cesta o dost kratší, ale asi náročnější. Prudký kopec, opět lezení pomocí řetězů. Ale nahoře opět krásné výhledy. Sice není tak rozlezlý jako Velký, ale i tak je krásný. :)

Výhled z Malého na Velký Rozsutec

Zpět jsme šli z Malého Rozsutce jinou cestou, ať nejdeme zase přes Janošíkove diery a máme perspektivnější trasu. :) Tento výlet patří mezi ty náročnější. Semtam jsem myslela, že vyplivnu plíce, ale stálo to za to a já takové túry stejně miluji! :D Pejsky jsem ale tentokrát nechali raději doma. :)