Kdo mě sleduje už delší dobu asi ví, že jsem nejprve žila pouze s jedním psem. Když jsem se odstěhovala od rodičů, byla jen otázka času, kdy si pořídím k sobě svého čtyřnohého parťáka. Odmalička naprosto miluji psy a nedokážu si už představit žít život bez nich. Doma s rodiči jsme sice psa nikdy neměli, ale já trávila většinu svého dětství u babičky, kde pes vždy byl a také stále je. Proto jsem ho chtěla mít i já 24/7 u sebe :).
Ale jak už to tak chodí, někdy se rodinka rozrůstá nejen o lidské členy, ale může tako o ty psí :D. To znamená, že nyní žiju se dvěma psy (a přítelem samozřejmě), což jste asi z mých článků vypozorovali :D. A jaké bylo teda jejich soužití?
Musím uznat, že jsem se toho moc nebála. Než jsme začali žít i s druhým psem, už se Amy s Hankem dávno znali. Jezdili spolu na výlety a věděli o sobě. Nejprve s námi Hanysek trávil celé víkendy i s nocmi, kdy jsme je nenechávali samotné doma. Pak jsme vyzkoušeli, jestli nebudou dělat nepořádek, když spolu budou sami (skrytou kameru jsme na ně narafičili :D) a vše bylo v pořádku.
Co se změnilo u psů?
- První skvělou zprávou je, že se Amy uklidnila. Teda, energetický ďábel v ní pořád přežívá, ale předtím dělávala stále dost problémy, když musela být někdy sama doma. Hodně věcí ničila, čůrala apod. Byl to s ní opravdu tvrdý boj, chvílemi se už zlepšila, pak zas týden hrůza. Nemá ráda samotu, někdy se bohužel nedá nic dělat a sama vydržet musí. Ale... teď už úplně samotná není a světe div se, Amy je hodná a nic nedělá!
- Oba jsou tak trochu protipóly. Amy je hodně energetická, ráda si s každým povídá (štěká, kňourá, píská, cokoliv vás prostě napadne. :D). Hank je kliďas, který neštěká, pomalu nevěděl, co to je vydávat nějaké zvuky. No, jakmile začali žít společně, Hanysek se od malé otravy naučil některé ty zvuky občas vydávat. Amy zase pochytila možná "trochu rozumu" :D.
Co se změnilo pro mě?
- Venčení dvou psů místo jednoho, a to opravdu hrůza není. I přesto, že je Hank silnější a větší, všechno se jde naučit a zvládnout. Sice sem tam jsou chvíle, kdy zatáhnou oba a já mám tendence za nimi polétávat, ale opravdu to jde. A ne vždy chodím také sama s oběma.
- Rozhodně doma sálá více radosti a lásky! Se dvěma je prostě život veselejší, naše dvojité štěstí. Hrají si také spolu, chovají se jak bratr a sestra.
- Plnější mrazák masa pro psy. Vlastně u nás mají psi dva šuplíky a my pouze jeden :D.
Soužití bylo naštěstí v pořádku. Jsem vděčná, že se naši psi mají rádi a dokážou spolu vycházet. Nemuseli jsme proto řešit ještě tyto komplikace. A nebojte, sice jsou pes a fena, ale oba kastrovaní, takže malí spojenci těchto dvou duší určitě nevzniknou. Ještě, že tak :D.
To s tím mrazákem nemá chybu!! :D :D
OdpovědětVymazatKrutá realita :D.
VymazatHey dear! I loved your post and already followed you! I want invite you to visit and follow my blog if you want <3
OdpovědětVymazatwww.pimentamaisdoce.blogspot.com
Thanks <3
Vymazatcute dogs <3
OdpovědětVymazatThanks <3
VymazatJá také miluju pejsky, ale stejně jako ty ani já jsem dom u rodičů nikdy žádného neměla.. Můj přítel ale pejska měl a když jsem se k němu nastěhovala, stala se ze mě úplná psí máma ♥ Nedovedu si představit, že bych pejska už neměla a upřímně bych byla ráda, kdybychom měli ty pejsky dva :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Naprosto tě chápu <3 A dvou pejsků se není třeba bát, opravdu jde vše hladce :).
VymazatNikdy by mě nenapadlo, jak může takhle povahy psů ovlivnit jiný pes v domácnosti. Zajímavé postřehy! Super, že už Amy tolik nezlobí, když má teď doma dalšího čtyřnohého parťáka :)
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Taky by mě to nenapadlo :D. Je to fajn, jsou už taková nerozlučná dvojka :).
VymazatNice post and lovely photos! Thank you very much )
OdpovědětVymazatThanks :)!
VymazatTa dvojitá láska a radost je určitě dokonalý pocit, já jsem si vždy přála pejska, ale bohužel byli rodiče proti. Je skvělé, že spolu oba vychází. :))
OdpovědětVymazatJe to parádní pocit, to ano :). Třeba si ho jednou v budoucnu pořídíš :).
Vymazat